Při nedávné údržbě tohoto blogu jsem někde v hlubinách mého harddisku narazil na jeden rozhovor, který jsem v roce 2016 poskytl pro časopis Cykloturistika. Když jsem si jej tak pročítal, zjistil jsem, že to není zase až tak špatný text a tak jej pro naše čtenáře publikuji i zde. Rozhovor vznikl na veletrhu Taipei Cycle Show, kde jsem se úplně náhodou potkal s kamarádem a velkým cyklocestovatelem Honzou Galou, který kromě výroby lehokol Azub píše i pro reportáže pro zmíněný časopis.
Tchaj-wan je v cyklistice znám jako místo, kde vznikají tisíce, desetiticíce, statisíce, či vlastně miliony jízdních kol, na kterých se pak prohánějí lidé všech různých národností, státních příslušností, náboženství či rasy. Na Tchaj-wanu je prostě jedno, kam smontované kolo putuje, stejně jako je jedno, jestli na něm bude jezdit mladý či starý, bohatý či chudý, zkušený nebo nezkušený. Tchaj-wan a jeho cyklistický průmysle nabízejí své vyspělé technologie všem bez rozdílu. Ovšem co se téměř vůbec neví, Tchaj-wan je i krásnou cyklistickou destinací, která má co nabídnout všem, kteří hledají krásnou přírodu a rozvinutou cyklistickou infrastrukturu. Proto jsme vyzpovídali Martina Hájka, který na Tchaj-wanu žije už více než šest let.
Proč Tchaj-wan? Co se ti na něm líbí a proč se stal tvou základnou?
Na Tchaj-wanu se mi líbí protože je zde krásná příroda, zajímavá kultura a moc fajn lidi. Myslím si, že to je jedna z nejlepších a nejzajímavějších destinací v Asii. A současně také nejvíce opomíjená. Vedle turistů z okolních asijských zemí tu jen málokdy narazíte na “západního turistu”. Alespoň v porovnání se sousedními zeměmi, jako je Čína nebo Japonsko. No, a co se týče života tady, tak mám rád fakt, že je Tchaj-wan takový mix. Mix asijské kultury, která je naprosto odlišná od té naší, především co se týče náboženství, jídla a přírody, ale současně Tchajwanci přebrali to dobré z té naší “západní kultury”, takže je zde všude krásně čisto, bezpečno a vše funguje tak jak má. Někde jsem dokonce četl, že Taiwan je po Japonsku druhým nejbezpečnějším státem na světě. Miluji cestování do těch “divočejších” zemí, ale pro život je ta pohoda a klid na Tchaj-wanu opravdu skvělá!
Jak dlouho na ostrově žiješ a co tě živí?
Na ostrově přebývám již šestým rokem. Poprvé jsem se sem však podíval někdy v roce 2009 a hned se mi tu zalíbilo. Živím se průvodcováním turistů po celé Asii. Na samotném Tchaj-wanu provádím od roku 2011 a do současnosti se mnou ostrov skrz naskrz procestovalo více než sto Čechů i cizinců. Potkat se se mnou můžete na některém ze zájezdů známé cestovky Kudrna a na Tchaj-wanu pak s kamarádem organizujeme poznávací i aktivní cesty na přání.
Jak často jezdíš na kole?
Poslední dobou není na ježdění na kole tolik času jak dříve, ale i tak se snažím vyrážet alespoň na dvě delší vyjížďky za týden. Přes týden pak na přesun po Tchaj-peji hodně využívám sdílená kola YouBike.
Nezapomenutelná noc na písečných dunách na východním pobřeží Taiwanu 
Kola, Karen a obratník Raka 
Naše těžce naložené bicykly někde na severním pobřeží Taiwanu
Jaká je na Tchaj-wanu cyklistická infrastruktura? Je možné třeba po značené trase přejet ostrov ze severu na jih nebo kolem dokola?
Co se týče silniční a rekreační cyklistiky, tak si troufám tvrdit, že Tchaj-wan je na špičce nejen v Asii, ale i ve světě. Jen v okolí samotného Tchaj-peje je postaveno několik stovek kilometrů parádních asfaltových cyklostezek úplně mimo silnice. A podobně je to i v mnoha dalších městech a městečkách na ostrově. Vláda v současnosti buduje více něž 1400 kilometrů dlouhou cyklostezku okolo ostrova. Mnoho jednotlivých úseků už je funkčních a dají se používat. Pokud však někde není k dispozici cyklostezka, můžete se v pohodě vydat i na silnici. Tchajwanci mají neuvěřitelně hustou a kvalitní silniční síť a pokud jste mimo velká města a hlavní silnice, je na nich minimální provoz. Ostrov je tak naprosto ideální na objevování krásných míst a cyklistické toulání od Pacifiku až po vysoké hory.
Přestavte si nádhernou a klidnou silnici vedoucí 170 km podél úžasného pobřeží Pacifiku a zpět pak neméně krásným údolím mezi horami
Zmínil jsem, že se zde dá na silničním kole vyjet až do 3 400 m? Je to naprosto nezapomenutelný zážitek! Samotný ostrov se dá objet kolem dokola během 10 až 14 dnů. Sám jsem jej objel kolem dokola třikrát. Dost často také s klienty vyrážíme na desetidenní putování od severu k jihu. Tedy z hlavního města Tchaj-pej podél oceánu do národního parku Kenting.
Jací jsou řidiči a provoz na ostrovních silnicích? Cítíš se na nich bezpečně?
Na silnicích se zde budete cítit tisíckrát bezpečněji než v Evropě! Tchajwanští řidiči jsou opravdu ohleduplní a zvyklí na cyklisty. Navíc oproti velké části Asie zde opravdu fungují dopravní předpisy a na silnicích tady jen opravdu vyjímečně narazíte na agresivního motoristu. Na ostrově jsou častějším dopravním prostředkem malé skútry, takže zde také dost často pošlapete ve speciálním pruhu pro motorky a budete tak dostatečně daleko od velkých aut.
Nádherná silnice vedoucí soutěskou Taroko 
Romantické zákoutí poblíž osady Tianhsiang v soutěsce Taroko 
Od Pacifiku se můžete vydat na epickou jízdu přes centrální hřeben Taiwanu až na západní pobřeží 
S klienty často vyrážíme na jednodenní cyklovýlet do soutěsky Taroko
Co samotní Tchaj-wanci? Absolvují i oni výpravy po ostrově na kole?
Tchajwanská cyklistická kultura je poměrně dost odlišná od Evropy. Možná mi to nebudete věřit, ale ještě před pár lety na ostrově jezdilo na kole v porovnání s dneškem jen pár jedinců a to velké nadšení do cyklistiky, je vlastně způsobeno jedním hezkým filmem a také současnou snahou místní vlády propagovat Tchaj-wan jako skvělou cyklistickou destinaci. V roce 2006 se v kinech objevil film “Island Etude” vyprávějící o klukovi, který objel Tchaj-wan kolem dokola na kole. No, a od té doby více a více Tchajwanců jezdí na kole. Asi je tomu těžké uvěřit, ale Tchajwanci jsou hodně lehce ovlivnitelní reklamou a tím, co vidí na internetu, co se píše na blozích a také tím co zrovna propaguje nejoblíbenější cykloznačka na ostrově. Prodeji kol zde po úspěchu filmu napomohlo také to, že Giant, což je ta zmiňovaná “nej” značka, založil cestovní kancelář pro Tchajwance, kteří se – podobně jako hrdina ze zmiňovaného filmu – chtějí vydat na velkou cestu okolo ostrova. Tato cestovka měla, a stále má, obrovský úspěch a tak s nimi na výlety okolo Tchaj-wanu vyrážejí tisíce ostrovanů. A to i ti, kteří v životě na kole neseděli. Jen v mém okolí mám 3 až 4 takové kamarády.
Na silnicích se zde budete cítit tisíckrát bezpečněji než v Evropě
Jak moc ovlivňuje cyklistiku na Tchaj-wanu fakt, že je to světová velmoc, co se týče výroby kol a věcí pro cyklistiku?
Přiznám se, že občas mám pocit, že Tchaj-wan není světová velmoc ve výrobě kol. Velká většina kol a komponentů směřuje rovnou do světa a tady se prodává jen omezené množství toho, co Tchajwanci chtějí. Chcete příklad? Kolik si můžete v Evropě koupit značek kol? Tady jsou to dvě až tři hlavní, mezi něž patří Giant, Meria a Fuji, a pak už jen těžce sehnatelné “podpultovky”. Devadesát procent trhu zde každopádně ovládá Giant. Giant Stores jsou zde víceméně synonymem pro obchody s cyklistickým vybavením a cykloservis. Kvalita servisů je tady ale na poměrně nízké úrovni a hodně místních cyklistů si ani nedokáže opravit píchlou duši! Co se týče výběru kol, tak je zde poměrně velký problém sehnat větší velikost rámů jak M a výběr komponentů také není srovnatelný s Evropou. Minimálně co se týče horských kol, které jsou tu poměrně málo populární. Nestěžuji si, ale moje první představa o té cyklistické velmoci byla dost odlišná od reality.
Jak se změnila cyklistika a přístup Tchaj-wanců k ní za dobu, co tam žiješ?
Cyklistika na ostrově nemá tak dlouhou tradici jako u nás, a tak je pro mne celkem zajímavé pozorovat, jak se to tu všechno vyvíjí. Příkladem může být třeba evoluce oblíbenosti kol. Už jsem zmínil, že ten cyklistický boom začal s filmem o cyklocestování. Pamatuji si, že když jsem sem poprvé přijel, lidé zde jezdili na všem možném. Od obyčejných kol až po nablýskané karbonová celoodpružená horská kola předělaná na silničky. Dalším stádiem byly městská skládací kola. Jednu dobu tady na skládačce jezdil téměř každý druhý Tchajwanec. No a poslední dva až tři roky je zde extrémně populární silniční cyklistika. Na tolik silničářů se superdrahými koly a “vystajlovanými outfity” snad nikde jinde na silnicích nenarazíte. Co bude do budoucna? Minulý rok zde začal Giant dost propagovat fatbiky. Věřte nebo ne, ale už jsem jich pár na místních asfaltových cyklostezkách potkal. Holt jiný kraj, jiný mrav…
Jak se jezdí na kole v hlavním městě Tchaj-pej? Je i tam nějaká cyklistická infrastruktura?
Na začátku rozhovoru jsem již zmínil těch několik stovek kilometrů parádních cyklostezek, které zde máme. Co bych chtěl ale opravdu vychválit, je systém sdílených kol YouBike. Určitě jste na něco podobného již narazili v Evropě, ale tady to funguje ještě o úrověň lépe! Terminály se zářivě oranžovými koly v Tchaj-peji objevíte na každém kroku a stejně tak jsou i v několika dalších městech. Kola jsou ve skvělém stavu a naprosto ideální k dopravě či jen projížďce po městě. Oproti Evropě půjčení nic nestojí. První půlhodina vychází přibližně na tři koruny a další hodina pak zhruba na 12 korun. Díky slušnému vychování místních obyvatel se zde také kola nekradou a nikdo je neničí, s čímž mám nemilou zzkušenost třeba z Paříže. Dost často podnikám s klienty poznávací výlety po Tchaj-peji na “jú-bajcích” a vždy to má úspěch a skvělé ohlasy! Doporučuji!
Cyklostezka podél Tichého oceánu u města Hualien 
Toto není silnice. Toto je taková typická cyklostezka v Taipei
Vybereš třeba dvě, tři nejkrásnější místa, která jsou zvláště úžasná právě na kole?
Takových míst je na ostrově opravdu hromada, a tak je odpověď na otázku opravdu zapeklitá. Asi nejoblíbenější místo na pohodové ježdění se nachází na východním pobřeží ostrova, mezi městy Hualien a Taitung. Představte si nádhernou a klidnou silnici vedoucí 170 km podél úžasného pobřeží Pacifiku a zpět pak neméně krásným údolím mezi horami. Ujet se to dá během čtyř dnů, ale ani týden nestačí na tolik krásy! Mnoho dalších skvělých míst nabízejí třeba malé silničky v okolí Tchaj-peje, národního parku Yangmingshan a severního pobřeží. Opět se zde můžete v klidu toulat mnoho dní, avšak bez znalosti místního prostředí se tu i s mapou dá velmi jednoduše zabloudit. No a poslední místo, které bych doporučil, je horská stezka Nenggao. Je to úžasný MTB singletrack vedoucí vysokohorskou krajinou z 2 000 do 3 100 m. Cestou nahoru se v klidu kocháte a dolů si pak užíváte adrenalinový sjezd po úzké stezce vytesané ve strmých svazích.
Měl bys nějaká doporučení, pokud by chtěl člověk navštívit tento ostrov s kolem na vlastní pěst?
Kola se zde dají půjčít na mnoha místech. Asi bych zvážil, zda se trmácet se svým kolem až z Evropy. Dobrým nápadem může být pořízení si nějakého levnějšího kola zde v obchodě. Na něm pak můžete objet ostrov a odvézt si jej zpátky do ČR jako suvenýr. Cena kol je tady o dost nižší než u nás, takže vás to vyjde podobně jako půjčovné na dva týdny a ještě budete mít na Tchaj-wan památku.
Zářivě oranžové rámy sdílených kol YouBike 
Naše YouBikes zaparkované před CKS Memorial Hall 
Při jízdě po úžasných cyklostezkách v Taipei se nejde neusmívat
Je ještě něco, co bys rád vzkázal našim čtenářům?
Tchaj-wan je skvělý! Kupte si letenky a vydejte se za parádními zážitky, ať už s kolem či bez.
Většina informací v rozhovoru stále platí. Jediné, co se změnilo je, že jsem o něco starší a o hodně zkušenější jak v roce 2016 🙂 A tak, pokud byste se chtěli se mnou vydat na kole okolo Taiwanu, mrkněte na web Tofu Taiwan Tours. Takto nám to slušelo v roce 2011 na prvním cyklozájezdu okolo Taiwanu 🙂
