Východní pobřeží je dle mého názoru jedním z nejhezčích koutů Taiwanu. Úžasně modré vody Tichého oceánu se zde setkávají s nekonečnými plážemi, na které plynule navazuje úzký pruh země porostlý subtropickými lesy a terasovými políčky s rýží nebo zeleninou taro, jen občas narušený tichou vesničkou nebo malým rybářským přístavem.
Od starého majáku na okraji Hualienu je krásný výhled na hory národního parku Taroko…tam ale dnešní cesta nevede…
Na druhou stranu z Hualienu, čili směrem na jih, na nás čeká mnoho kilometrů nádherného pobřeží a pláží. Toto je vyhlídka z kopce nad pláží Jiji.
O kus dál na jih přijíždíme k úžesné scenérii. Mezi pobřežní silnicí a Pacifikem zde na úzkém pruhu země rostou stovky slunečnic.
Další zastávkou může být třeba skalní útvar “Kamenný deštník”, který najdete jen kousek pod obratníkem Raka.
Během putování podél východního pobřeží Pacifiku se můžete kdykoliv zastavit na čerstvou rybu nebo sashimi. Malých a malebných rybářských přístavů je zde dostatek.
V malé vesničce Pisirian, patřící původním obyvatelům ostrova, jsem objevili skvělou výstavku dřevěných koz pasoucích se na břehu Pacifiku 🙂
Takto skvělá vyhlídka se vám naskytne z vrcholku ostrova Sanxiantai. Najít ji a vydrápat se nahoru dá trochu zabrat, ale stojí to za to!
Silnice vedoucí podél Tichého oceánu je jak dělaná pro cyklistiku. Minimální provoz, úžasná krajina a z velké části (zde zrovna ne) samostatný pruh pro cyklisty.
Při putování podél oceánu dost často narazíte na různé umělecké předměty a výrobky. Místní obyvatelé ke svým výtvorům využívají převážně přírodní materiály jako dřevo vyplavené z Pacifiku.
Shitiping je jeden z mých oblíbených přístavů na jih od Hualienu. Mají zde skvělé sashimi za zlomkovou cenu v porovnání s Taipei.